Nejkrásnější středověké rukopisy XXI. – Kniha hodinek Jany z Evreux

faksimile

nejkrásnější středověké rukopisy xxi. – kniha hodinek jany z evreux

Zvětšit obrázek

Nejkrásnější středověké rukopisy XXI. – Kniha hodinek Jany z Evreux

Mezi nejkrásnější rukopisy francouzské gotické knižní malby patří Hodinky Jany z Evreux, manuskript, který objednal francouzský král Karel IV. Sličný, na jehož dvoře byl vychováván budoucí římský císař a český král Karel IV., pro svou třetí manželku. Kniha hodinek byla buď dárkem k svatbě, nebo ke královské korunovaci v Remeši.

Jana z Evreux (Jeanne d'Évreux, 1310-1371) byla dcerou hraběte Ludvíka z Evreux a sestřenicí Karla IV. prvního stupně, proto byl sňatek uzavřen až na základě papežského dispenzu. Manželství bohužel netrvalo dlouho, Karel zemřel v roce 1328 ve věku třiceti čtyř let. Byl posledním francouzským králem z přímé linie Kapetovců.

Fascinující rukopis nevelkých rozměrů (9,4 x 6,4 cm) obsahuje celkem dvě stě devět pergamenových listů a vznikl v letech 1324-1328 v Paříži. Jana z Evreux odkázala před svou smrtí v roce 1371 oblíbenou modlitební knížku francouzskému králi Karlu V. Moudrému z rodu Valois, jenž patřil společně se svým bratrem Janem, vévodou z Berry, k největším bibliofilům své doby. O pár desetiletí později nacházíme rukopis přímo v majetku vévody z Berry, který jej pravděpodobně obdržel od svého staršího bratra darem. Poté jeho stopy na dlouhou dobu mizí. Další zprávy pocházejí až ze 17. století, kdy jej vlastnil baron Louis Jules du Chatelet. Tehdy by rukopis nově svázán a bohužel i ořezán.

V 19. století získala jedinečný skvost rodina Rothschildů. Během 2. světové války byl pak uložen ve Francouzské národní knihovně. V roce 1953 koupilo manuskript od barona Maurice Rothschilda Metropolitní muzeum umění v New Yorku, kde dodnes patří k největším pokladům muzea (signatura Acc., No. 54.1.2).

Celý kodex vyzdobil en grisaille (monochromně) Jean Pucelle (asi 1300-1334, aktivní v letech 1319-1334), malíř, jenž byl ovlivněn italským malířstvím, což se projevilo i v jeho nejznámějším a zároveň nejkrásnějším rukopisu. Pucelle, jenž zavedl do knižní malby trojrozměrnost, byl velice vlivným umělcem, ovlivnil nejen umění v Paříži, ale v celé tehdejší Francii.

Výzdobu Hodinek Jany z Evreux tvoří celkem pětadvacet miniatur, sto patnáct figurálních iniciál a přes sedm set různých postav (muzikanti, vojáci, žebráci, sedláci, biskupové…), které vévodí okrajové výzdobě kodexu. Většina z nich je především výtvorem malířovy fantazie. Postavy jsou vyvedeny v takových detailech, že je až neuvěřitelné, jak dokázal naložit s tak omezeným prostorem, který měl při práci k dispozici.

Použitím různých odstínů šedi navíc docílil jedinečné plasticity postav a scén, které ještě dodatečně koloroval červenou nebo modrou, fialovou nebo tyrkysovou barvou. Máme tak před sebou mistrovská umělecká díla, vytvořená na velice malém prostoru, takže při jejich prohlížení je dobré mít po ruce lupu. Je znát, že malíř byl inspirován i dobovým sochařstvím a zlatnictvím.

Rukopis je rovněž jedinečným zdrojem informací o středověkém životě. Zejména pak okrajová výzdoba je zároveň i sondou do středověkého myšlení a úžasného světa středověké imaginace. Jednotlivé okrajové postavy jsou zachyceny v různých situacích: při práci, tanci, hrách i v boji. Hlavní miniatury jsou pak orámovány do detailu zobrazenou gotickou katedrální architekturou.

Kniha hodinek Jany z Evreux se odlišuje od tradičních modlitebních knížek soukromé povahy i svým obsahem. Královna Jana byla totiž prapravnučkou proslulého francouzského krále Ludvíka IX. Svatého, jemuž je v jejích hodinkách věnována zcela výjimečná pozornost. Ludvík IX. byl svatořečen teprve v roce 1297, přesto jsou do rukopisu zařazeny speciální modlitby a především pak miniatury z jeho života, které jsou dávány do souvislostí s životem a umučením samotného Krista. Jednotlivé scény se pak staly vzorem pro další obrazové cykly z králova života.

Marek Zágora

Foto faksimile.

Předchozí díly cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-xx-%E2%80%93-komentovany-tetrabiblos-quadripartitus-klaudia-ptolemaia/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-i-zlata-bula/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ii-%E2%80%93-les-belles-heures-du-duc-de-berry/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iii-%E2%80%93-liber-viaticus/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iv-%E2%80%93-cesty-rytire-jana-z-mandevillu/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-v-%E2%80%93-kodex-manesse/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vi-vysehradsky-kodex/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vii-%E2%80%93-bamberska-apokalypsa/

http://stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-viii-%E2%80%93-bible-vaclava-iv/