Praha: Deník pařížského měšťana – šestatřicátý svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku (Argo)

praha: deník pařížského měšťana – šestatřicátý svazek edice memoria medii aevi – paměť středověku (argo)

Praha: Deník pařížského měšťana – šestatřicátý svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku (Argo)

Začteme-li se do jedné z nejpodnětnějších původních prací posledního desetiletí, knihy „Pohleďte do zrcadla! Čtyři příběhy o autorech a čtenářích pramenů pozdního středověku“ profesora Martina Nejedlého (SCRIPTORIUM, 2016), nesčetněkrát narazíme na citace z tak zvaného „Deníku pařížského měšťana“, který je jedním z nejpozoruhodnějších pramenů pro období první poloviny 15. století.

Nyní se do rukou všech milovníků nejen pozdně středověkých dějin dostává český překlad celého tohoto historického pramene, který je jedinečným svědectvím své doby. Překlad „Deníku pařížského měšťana“ vydalo nakladatelství Argo jako zatím předposlední, v pořadí již šestatřicátý svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, v jejímž rámci vycházejí překlady významných evropských kronik a také dalších (mimo jiné též literárních) děl, která u nás v převážné většině doposud nevyšla, nebo jsou již jejich překlady zastaralé, příp. špatně dostupné.

Autorkou překladu z francouzštiny je Helena Beguivinová. Autorem úvodní studie „Kronika dobrého města za špatných časů“ je historik Jaroslav Svátek.

Překlad do češtiny byl pořízen ze dvou edic: z kritického vydání z roku 1881, které se však používá dodnes, a z vydání z roku 1990, které připravila a poznámkami a vysvětlivkami vybavila francouzská historička Colette Beauneová, která je u nás známá díky své objevné monografii o Janě z Arku („Jana z Arku“, Karolinum, 2018).

„Deník pařížského měšťana“, který si jeho autor psal ve střední francouzštině v letech 1405–1449, není ve skutečnosti deníkem, nýbrž zápisem nejdůležitějších událostí každého roku. Jeho autor si vše zapisoval průběžně (možná vždy na konci každého roku) a ne až vše s delším časovým odstupem najednou. Text je rozčleněn do celkem 904 paragrafů.

Původní zápis se nedochoval. Předpokládá se však, že obsahoval minimálně ztracené úvodní části s předmluvou, která by nám možná „napověděla“, kdo je autorem „Deníku“ a komu byl celý text původně určen.

V případě „Deníku“ se jedná o jeden z nejdůležitějších narativních pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. věku, v důležitém období, kdy probíhala tzv. stoletá válka a část Francouzského království byla okupována Angličany. Velkým hybatelem dějin sledovaného období byly rovněž mocenské boje mezi Armagnaky a Burgunďany. Samotný autor, o jehož identitě se již dlouho vedou diskuse, stojí většinou na burgundské straně, přesto je pro něj nejdůležitější blaho Paříže, tedy jeho města.

Ano, Paříž je hlavní hrdinkou díla. Pisatel „Deníku“ s jedinečným smyslem pro detail zachycuje velice živě veškeré dění ve městě. Docela podrobně líčí vedle různých dramatických událostí i různé veřejné slavnosti, procesí či např. panovnické pohřby.

„Deník pařížského měšťana“ je rovněž jedinečnou sondou nejen do dějin pozdně středověkého města, ale také jeho každodenního života, kdy středem autorova zájmu nejsou pouze představitelé elit, nýbrž všechny vrstvy obyvatelstva, od těch, kteří vládnou, až po lidi žijící na okraji společnosti.

Zdrojem informací nejsou pro „pařížského měšťana“ oficiální prameny městských či církevních institucí, ale hlavním pramenem jsou „neoficiální“ rozšířené fámy, informace převážně anonymního původu, které jsou sdíleny všemi vrstvami společnosti. I když by se dalo o jejich hodnověrnosti pochybovat, jsou autorovy zápisky velice cenným svědectvím, např. o ekonomické nestabilitě v době stoleté války.

Kdo je autorem tohoto výjimečného díla, už asi nikdy nezjistíme. Z jeho vlastních poznámek lze jen vyčíst, že byl příslušníkem duchovního stavu a že se nejvíce pohyboval na pravém břehu řeky Seiny, kde se rozkládala obchodní část města. Z toho lze usuzovat, že svůj „Deník“ psal spíše pro laickou měšťanskou společnost než pro představitele elit.

Velkým kladem českého vydání jsou obsáhlé přílohy, které nadstandardně doplňují text celého „Deníku“. Hned v té první jsou chronologicky seřazeny významné události sledovaného období, přičemž jsou uvedeny i ty, které autor záměrně, či nezáměrně vynechal. Z dalších příloh stojí za zmínku ty, které jsou věnovány mírám, váhám a penězům, protože v těch se nejen čtenář může velice rychle ztratit.

Samotný text je rovněž plný jmen, v nichž je možné časem pozbýt orientaci, proto jsou velice přínosné i krátké medailony nejvýznamnějších osobností. V přílohách také nechybí základní mapy, které představují především Paříž první poloviny 15. století, a přehledné rodokmeny.

Vydání překladu „Deníku pařížského měšťana“ je velice záslužným počinem, který ocení nejen odborníci, ale i širší veřejnost se zájmem o období (pozdního) středověku, protože „Deník“ je naprosto výjimečným pramenem nejen o „velkých“ dějinách Francouzského království, ale zároveň i významným dokumentem k dějinám měst a městské každodennosti.

Marek Zágora

Deník pařížského měšťana, 36. svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, Argo, Praha 2024, 392 stran, doporučená cena 498 Kč

Obsah:

Jaroslav Svátek, Kronika dobrého města za špatných časů

DENÍK PAŘÍŽSKÉHO MĚŠŤANA

Rok 1405 / Rok 1408 / Rok 1409 / Rok 1410 / Rok 1411 / Rok 1412 / Rok 1413 / Rok 1414 / Rok 1415 / Rok 1416 / Rok 1417 / Rok 1418 / Rok 1419 / Rok 1420 / Rok 1421 / Rok 1422 /

Rok 1423 / Rok 1424 / Rok 1425 / Rok 1426 / Rok 1427 / Rok 1428 / Rok 1429 / Rok 1430 / Rok 1431 / Rok 1432 / Rok 1433 / Rok 1434 / Rok 1435 / Rok 1436 / Rok 1437 / Rok 1438 / Rok 1439 / Rok 1440 / Rok 1441 / Rok 1442 / Rok 1443 / Rok 1444 / Rok 1445 / Rok 1446 / Rok 1447 / Rok 1448 / Rok 1449

Poznámky

Bibliografie

PŘÍLOHY

Chronologie

Pařížský liturgický kalendář

Důstojníci a úředníci

Biskup a kapitula

Míry a váhy

Peníze

Medailony nejvýznamnějších osobností

Mapy

Genealogie