Praha: Ecclesia docta – kolektivní publikace k životnímu jubileu Jiřího Kuthana

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy vydal v Nakladatelství Lidové noviny reprezentativní sborník k sedmdesátinám profesora Jiřího Kuthana. Publikace nazvaná „Ecclesia docta. Společenství ducha a umění“ vyšla s mírným zpožděním a je společným dílem jubilantových kolegů, přátel a žáků od nás i ze zahraničí.

Profesor Jiří Kuthan patří k předním osobnostem Karlovy univerzity a nejvýznamnějším současným historikům umění u nás. Jeho badatelský záběr je vskutku široký, ale jeho hlavní doménou je středověké umění, zejména pak architektura. V posledních letech patří i mezi nejplodnější autory, dá se říci, že mu téměř každý rok vychází kniha. Za všechny jmenujme „Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl I. Král a šlechta“ (2010), „Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů“ (společně s Janem Roytem, 2011), „Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl II. Města, církev, korunní země (2013) nebo „Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel“ (společně s Janem Roytem, 2016).

Jednotlivé příspěvky sborníku jsou rozděleny do celkem osmi oddílů. První čtyři jsou zasvěceny středověku, druhá polovina pak novověku. Z dvaatřiceti statí různého rozsahu je většina v češtině, šest v němčině. Zaměříme se na ty nejzajímavější texty věnované období středověku.

První část je věnována církvi ve středověku s jasným přesahem ještě do antiky. Pozornost je věnována kupř. křtu (Milan Buben) nebo relikviím sv. Víta jako symbolu duchovních a politických vazeb českých zemí k Říši (Miroslav Šmied). Tato studie je zároveň i zajímavým příspěvkem k loňskému karlovskému výročí.

Profesor Kuthan se ve svých pracích prezentuje nejen jako historik umění, ale i jako historik, proto druhý oddíl přináší texty, které se věnují historii. Některé z nich by ale klidně mohly být brány jako příspěvky k dějinám umění. Zajímavá je např. sonda do úředního názvosloví přemyslovské doby (Josef Žemlička) nebo stať o vyobrazeních znaku českého panovníka z doby Karla IV. (Štěpán Valecký). Nejpodnětnější je ale studie Evy Schlotheuber o politickém obratu českého krále Jana Lucemburského, jehož vláda byla dlouhá staletí vnímána spíše záporně. Naopak v posledních letech se ukazuje, že Jan Lucemburský byl velice schopný vladař, jenž svým mecenášstvím ovlivnil nejen rozvoj umění a kultury v Čechách.

Nejrozsáhlejší středověký oddíl je samozřejmě zasvěcen architektuře. Některé texty jsou věnovány konkrétním stavbám, jiné pak vybraným tématům. Pozoruhodné jsou např. studie o architektonických modelech a o sochařských zobrazeních kostelů jako zobrazeních ideálního typu církve a jejich funkcích (Bruno Klein), o významu a vývoji pilířů v architektuře katedrál (Bernhard Schütz) nebo o chrámové věži ve Freiburgu im Breisgau, která měla vliv na stavbu mnoha dalších chrámových věží, např. v Kolíně nad Rýnem (Michael Viktor Schwarz). Mario Schwarz se zabývá hypotézou, zda císař Fridrich II. nebyl náhodou donátorem západního portálu kostela sv. Štěpána ve Vídni a věnuje se podrobně jeho sakrálním fundacím, které byly dosud opomíjené.

V této části najdeme i příspěvek Miroslava Smahy s interpretací sakrálního významu Řádu korunovace českých králů, přesněji jeho hlubokého duchovního rozměru, kdy je kníže vzkříšen k novému, vyššímu životu tím, že je posvěcením a pomazáním povýšen krále, tedy zástupce Krista na zemi. Jeho má pak následovat a dobrou vládou dojít ke spáse.

Poslední část pojednávající o středověku přináší texty o sochařství a malířství. Např. studie Lothara Schultese pojednává o možných pozdních pracích „vídeňského“ Svatomichalského mistra, přičemž se v této souvislosti hovoří dokonce o některých bustách vnitřního triforia katedrály sv. Víta v Praze. Podnětná je i stať o možné užší spolupráci dílny mistra Theodorika a hutě Petra Parléře (Jana Peroutková). Pěkný příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době pohusitské Františka Záruby pak navazuje na jeho text o malířské výzdobě v době předhusitské, který byl otištěn ve sborníku „Obrazy uctívané, obdivované a interpretované“, který vyšel u příležitosti životního jubilea historika umění a blízkého Kuthanova spolupracovníka Jana Royta. Z hlediska panovnické ikonografie je pak interesantní text Markéty Jarošové o významu reprezentativních vdovských portrétů Marie Uherské a posmrtných podobizen Ludvíka Jagellonského.

Zbývající oddíly přinášejí celkem devět textů, jejichž náplň časově spadá do období novověku. Jeden z textů je dokonce věnován situaci katolické církve v Německu po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Obsahově se pak se tyto studie vztahují k teologii, historii, architektuře a malířství.

Jednotlivé stati jsou výrazem pestré palety témat, kterými se Jiří Kuthan zabýval nebo stále zabývá. Součástí většiny textů je zajímavý a občas i objevný černobílý (někdy je to bohužel na škodu) obrazový doprovod a také seznam pramenů a literatury, v němž téměř vždy narazíme i na jubilantovy práce, které jsou i dnes pro badatelé velkou inspirací. Na úplný závěr publikace je pak zařazen seznam Kuthanových prací.

Kolektivní publikace „Ecclesia docta. Společenství ducha a umění“ je pěkným příspěvkem k životnímu jubileu profesora Jiřího Kuthana a také holdem jeho vědeckému dílu a pedagogické práci.

Peter Kováč

Marek Zágora

Magdaléna Nespěšná Hamsíková – Jana Peroutková – Stefan Scholz (eds.), Ecclesia docta. Společenství ducha a umění. K životnímu jubileu profesora Jiřího Kuthana. Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXIII, Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 598 stran, doporučená cena 399 Kč

Obsah:

ÚVODNÍ SLOVO

ECCLESIA / AETAS ANTIQUA – MEDIUM AEVUM

Mireia Ryšková, Církev jako tělo, větve na kmeni, stádo ovcí a chrám. Různé obrazy pro církevní obec v novém zákoně

Jaroslav Brož, Náznak a stín nebeské svatyně. Funkce starozákonního liturgického prostoru a rituálních předmětů v listě Židům 9,1-10

Milan Buben, Křest

Miroslav Šmied, Relikvie Svatého Víta v Praze. Symbol duchovních a politických vazeb Českých zemí k Říši ve středověku

HISTORIA / MEDIUM AEVUM

Josef Žemlička, Purkrabí Hirzo a jeho souputníci. Z úředního názvosloví přemyslovské doby

David Vrána, Příspěvek k otázce původu manželky Boleslava I.

Eva Schlotheuber, Die „größmögliche Änderung! (maxima mutacio) des Königreichs Böhmen – Peter von Zittau und die politische Wende Johanns von Luxemburg

Štěpán Valecký, Ve znaku Karla IV.

Ivan Hlaváček, Poznámka k mnichovské Plzeňské bibli z roku 1446

ARCHITECTURA / MEDIUM AEVUM

Bruno Klein, Das Abbild der Kirche – zur Vorgeschichte des Architekturmodells im 13. und 14. Jahrhundert

Mario Schwarz, Herrschaftsverständnis und sakrale Stiftungen Kaiser Friedrichs II.

Bernhard Schütz, Der Pfeiler im Wandsystem gotischer Kathedralen

Michael Viktor Schwarz, Die Erfindung des gotischen Turms. Reims, Straßburg, Florenz, Freiburg, Köln

Stefan Scholz, Dvě zaniklé monumentální sakrální stavby 13. století v Hainburgu nad Dunajem

Kornélia Kolářová Takácsová, Kostel dominikánek na Markétině ostrově v Budapešti a problematika dlouhého presbytáře v kostelech ženských žebravých řádů v 13. století

Čestmír Cimler, Románská a raně gotická fáze stavby johanitského kostela Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze

Miroslav Smaha, Ordo ad coronandum Regem Boemorum v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Imitatio Christi

SCUPTURA & PICTURA / MEDIUM AEVUM

Jan Royt, Dvě středověké řádové thaumaturgy

Lothar Schultes, Der Wiener Michaelermeister in Prag?

Jana Peroutková, Kontext dílny mistra Theodorika a hutě Petra Parléře. Poznámky k technologické povaze jednotlivých uměleckých děl

Viktor Kubík, Poznámky k typologii mecenátu středověké knižní malby z hlediska modelů dobové bibliofilie

František Záruba, Příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době pohusitské

Markéta Jarošová, Význam vdovských portrétů Marie Uherské a posmrtných podobizen Ludvíka Jagellonského

THEOLOGIA / AETAS MODERNA

Miloš Sládek, O hořčici a chudobě aneb Sociální problematika u dvou kazatelů žebravých řádů 18. století

Marek Šmíd, Situace katolické církve v Německu po nástupu a. Hitlera k moci v roce 1933

HISTORIA / AETAS MODERNA

Zdeněk Beneš, Jeden zapomenutý text českého dějepisectví. Dějiny české v kamenotiskových obrazech

Jaroslav Čechura, Sýpka na obilí v Lipně – zakázka Pavla Ignáce Bayera z roku 1706. Fragmenty z každodennosti barokního stavitele

ARCHITECTURA /AETAS MODERNA

Petra Oulíková, Kaple Božího Těla v Hostíně u Vojkovic

Daniela Štěrbová, Zářivý kámen Liechtensteinů – dílo Josepha Hardtmutha v Rohli

PICTURA / AETAS MODERNA

Martin Zlatohlávek, Rozhodnutí o spáse lidstva. Připravovaná obrazová výzdoba katolického kostela v Drážďanech z let 1737-1747

Marek Pučalík, Příspěvek ke Granovým obrazům v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Jan Schöttner, Religiózní náměty na harrachovském skle dekorovaném zatavenými keramickými inkrustacemi (pastami) v období biedermeieru a druhého rokoka

Ke knihám Jiřího Kuthana:

http://stavitele-katedral.cz/praha-reprezentativni-publikace-karel-iv-cisar-a-cesky-kral-%E2%80%93-vizionar-a-zakladatel-nln/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-monumentalni-publikace-jiriho-kuthana-a-jana-royta-o-svatovitske-katedrale/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-kniha-jiriho-kuthana-kralovske-dilo-za-jiriho-z-podebrad-a-dynastie-jagelloncu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-druhy-svazek-publikace-kralovske-dilo-za-jiriho-z-podebrad-a-dynastie-jagelloncu-%E2%80%93-monumentalni-prace-jiriho