Praha: Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti– nový svazek z řady České panovnické dynastie (NLN)

V listopadu loňského roku vydalo Nakladatelství Lidové noviny pro všechny milovníky historie další monumentální svazek věnovaný u nás vládnoucím dynastiím. Nejnovější kolektivní monografie je zasvěcena tentokrát Habsburkům, přesněji habsbursko-lotrinské dynastii v letech 1740-1918. Stejně jako u předchozích svazků jsou autory naši historici, přední odborníci na sledované období.

První svazek úspěšné řady vyšel v roce 2009 a byl věnován Přemyslovcům (Přemyslovci. Budování českého státu), druhý pak následoval v roce 2012 byl zasvěcen Lucemburkům (Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy) a třetí vyšel pod názvem „Husitské století“ roku 2014. Nejnovější svazek nazvaný „Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti“ tak přeskakuje monografie zasvěcené Jagelloncům a také první část věnovanou Habsburkům v letech 1526-1740.

Na začátku se nabízí srovnání s předchozími svazky. Při prvním prolistování je hned jasné, že nová kniha je jiná. Je zcela jinak koncipována a její autoři pod vedením Ivo Cermana si kladli jiné cíle, než autoři tří předchozích publikací.

Kolektivní publikace se soustřeďuje na otázky, které doposud národní dějepisectví nechávalo převážně bez povšimnutí. Jde o generační dílo, ve kterém se hlavně mladší autoři a autorky snaží osvětlit všechny významné procesy a zároveň usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí. Přibližují tak historii jevů, které byly důležité pro vznik občanské společnosti. A tak hlavní osu celé knihy tvoří vznikání občanské společnosti. Pozornost ale není omezena jen na česky mluvící obyvatelstvo, ale několik podnětných kapitol je věnováno i Židům a Romům. Přiblížen je nejen život ve městech, ale i na venkově, zejména pak ve spojení se zrušením nevolnictví a roboty.

Publikace je rozdělena do celkem devíti oddílů, které jsou řazeny chronologicky. Největší prostor je pak vymezen období vlády Marie Terezie a Františka Josefa I. Každý oddíl je následně rozdělen do několika kapitol, v nichž autoři přibližují vybraná „klíčová“ témata.

Právě ve sledovaném období, tedy za vlády habsbursko-lotrinského domu nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Jedná se o dobu zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce.

Autoři jednotlivých textů se soustředili celkem na tři hlavní nástroje, které pomáhaly udržet českou společnost pohromadě. Prvním fenoménem je právo se zákony, které nejsou jen nástrojem represe. Ve sledovaném období došlo navíc k řadě reforem, které nasměřovaly habsburskou říši ke konstituční monarchii. Postupně se též vytvořila právní kultura, která začala respektovat individuální práva.

Druhou oblastí zájmu autorů je vznik veřejné sféry, která vzniká v momentě, kdy se vytvoří konstelace médií a publika, které je využívá k veřejnému vyjednávání o společných problémech. Autoři hovoří přímo o „obcování“ jako způsobu regulace lidského jednání. Třetím fenoménem je pak vývoj náboženství a církve. Náboženství mělo původně spojovat člověka s Bohem, ale v osvícenství se začala cenit hlavně jeho schopnost spojovat lidi mezi sebou. Ve sledovaném období se celkově mění i pojímání církve. Význam náboženství a církve klesal. Naopak oblast veřejné sféry se pomalu rodila.

Sledované období vlády habsbursko-lotrinského rodu je i obdobím četných válečných konfliktů, které výrazně narušovaly nejen celistvost území, jemuž Habsburkové vládli, ale i stát a společnost jako takovou.

Čtenáři a milovníci předchozích svazků, které nabídly poutavé a podnětné sondy i do umění či života v minulosti, budou pravděpodobně hodně zklamáni, protože jich v této publikací není mnoho a větší prostor je vymezen jen literatuře.

Zvýšená pozornost není věnována ani jednotlivým členům vládnoucího rodu. Ti jsou většinou připomínáni jen ve spojitostech s politickým a společenským vývojem. Mimořádná pozornost je na druhé straně věnována jejich korunovacím (např. Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II., Františka II.) , které byly vnímány jako velice významné obřady, které souvisely i s vydáváním nových zákonů. Zajímavá je pak kapitola nazvaná „Slavná korunovace, která se nikdy nekonala“ o korunovačních příslibech Františka Josefa I.

Místo panovníků se tak do popředí dostávají často „obyčejní“ lidé, kteří tvořili občanskou společnost, jejímuž vznikání je celá publikace zasvěcena. Vedle známých osobností, které jsou spjaty s politikou, ale i kulturou sledovaného období, se pak objevují i osobnosti méně známé či zcela neznámé, které si ale jistě zaslouží zvýšenou pozornost. Jedna z kapitol je zasvěcena i T. G. Masarykovi a jeho působení ve veřejné sféře.

Plusem je určitě kapitola věnovaná proměnám postavení žen ve společnosti. Mezi zajímavá témata patří i např. role historie v naší kultuře konce 19. století nebo žurnalistika a vznikání veřejné sféry. Na druhé straně je pak velká škoda, že jen velice malá pozornost je věnována období první světové války, které „vyvrcholilo“ rozpadem celého Rakouska-Uherska.

Velkým kladem knihy je její velice bohatý a často objevný obrazový doprovod (přes šest set položek), který je nedílnou součástí všech textů. Aby hlavní text nebyl zatížen poznámkovým aparátem jsou na úplný závěr zařazeny bibliografické eseje, v nichž se na více než padesáti stránkách mají všichni zájemci možnost seznámit s hlavní literaturou k jednotlivým tématům. V knize pak nechybí ani chronologický přehled nejvýznamnějších událostí doby rodu habsbursko-lotrinského a jeho rodokmen.

Kolektivní publikace „Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti“ přibližuje dějiny společnosti a kultury sledovaného období a je výsledkem moderního politického dějepisectví s odkazy i na naši současnost. Autorům se bezesporu podařilo zacelit mezery v bádání zejména o 19. století a představit témata, kterým byla v našem dějepisectví doposud věnována minimální, resp. zcela žádná pozornost. Kniha, kterou můžeme určitě vnímat i jako příspěvek k letošnímu třístému výročí narození Marie Terezie, si jistě najde své vděčné čtenáře.

Další svazek připravuje Nakladatelství Lidové noviny k vydání na podzim tohoto roku. Publikace nazvaná „Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii“ se svou strukturou přiblíží k třem prvním svazkům řady. Přinese životní příběhy Habsburků, jejich manželek a dětí v období renesance a baroka a představí i jejich rezidence a dvory a každodenní život na nich. Velká pozornost bude věnována rovněž rituálům a ceremoniálům a také výtvarnému umění, které hrálo významnou roli v reprezentaci Habsburků.

Marek Zágora

Ivo Cerman (ed.), Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 830 stran, doporučená cena 1599 Kč

Obsah:

Ivo Cerman, Úvodem: tři příběhy

I. Války a reformy Marie Terezie

Ivo Cerman, O záchranu monarchie

Ivo Cerman, Justitia et clentia: Korunovace královny Terezky

Ivo Cerman – Jaroslav Dibelka, Na začátku bylo bezpráví? Právní postavení „nevolníků“

II. Anatomie českého osvícenství

Ivo Cerman, Podněty přirozeného práva

Michael Wögerbauer, Litteratura multiplex

Stefan Michael Newerkla, Vídeňské počátky českého národního probuzení

Iveta Cermanová, Židovské osvícenství v českých zemích

III. Náboženství, církev, společnost

Martin Gaži, Osvícenství „zdola“ a kláštery v českých zemích tereziánské a josefinské doby

Tomáš Malý, Měnící se pojetí zbožnosti: Barokní bratrstva a společnost

Zdeněk R. Nešpor, Za hranicí povolené víry – evangelíci a „náboženští blouznivci“

Jaroslav Dibelka, Proměny postavení Cikánů v Čechách v 18. století

IV. Krize josefinismu

Ivo Cerman, Nekorunovace Josafa II.

Ivo Cerman, Rozpory josefínských reforem

Zdeňka Stoklásková, Korunovace Leopolda II.

Ivo Cerman, Za konstituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790-1791

V. Doba předbřeznová

Zdeňka Stoklásková, Korunovace Františka II.

Zdeňka Stoklásková, České země v době napoleonských válek

Michal Morawetz, Křižovatky vývoje v době předbřeznové

Karel Schelle - Jaromír Tauchen, Vývoj kodifikace občanského práva

Zdeněk R. Nešpor, Evangelíci v novodobých českých dějinách

Martina Niedhammer, Počátky židovské emancipace v českých zemích

Ivo Cerman, Korunovace ve stínu cholery

VI. Revoluce 1848

Jan Randák, Ukradená revoluce? Rok 1848 v habsburské monarchii

Ivo Cerman, Zrušení poddanství – zrození občana?

Ivo Cerman – Martin Kučera, Utajená „polokorunovace“ v Olomouci roku 1848

VII. Konstituční období (1860-1913)

Jakub Rákosník, Konstitucionalismus a právní kultura

Luboš Velek, Politické strany a politická kultura

Martin Pelc, Měšťanské spolky

Václav Valeš, Církve a stát v době sekularizace

Luboš, Velek, Slavná korunovace, která se nikdy nekonala

VIII. „Druhé osvícenství“

Ivo Cerman, žurnalistika a vznik veřejné sféry

Zdeněk R. Nešpor, Od náboženství k agnosticismu

Bohumil Jiroušek, Role historie v naší kultuře konce 19. století

Dalibor Tureček, Mnohotvárnost literatury 19. století jako synopptický proces

Marek Šmíd, T. G. Masaryk ve veřejné sféře. Náboženské, politické a publicistické boje

IX. Rozrůznění identit na konci století

Michal Frankl, Česká společnost a veřejné vyjednávání o Židech

Jaroslav Dibelka, Cikáni a české země

Jakub Rákosník, Otázka sociální

Marie Bahenská, Proměna ženského světa

Dalibor Vácha, U konce s dechem. Habsburská monarchie zaniká (1914-1918)

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/habsburkove-1740-1918-vznikani-obcanske-spolecnosti/

K předchozím svazkům edice:

http://stavitele-katedral.cz/praha-rod-premyslovcu-se-dockal-prvni-komplexni-monografie/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-vysel-druhy-svazek-edice-ceske-panovnicke-dynastie-reprezentativni-publikace-o-lucemburcich/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-husitske-stoleti-%E2%80%93-treti-svazek-edicni-rady-ceske-vladnouci-dynastie-nakladatelstvi-lidove-noviny/