Praha: Hradní kaple v Čechách lucemburské doby - podnětná kniha historika umění Františka Záruby (NLN)

Nakladatelství Lidové noviny vydalo ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze jako jednadvacátý svazek řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium druhý díl zamýšleného triptychu o hradních kaplích v Čechách.

Jeho autorem je František Záruba, jenž se hradní architektuře věnuje již mnoho let. V roce 2014 mu vyšla ve stejné řadě kniha zasvěcená hradům římského a českého krále Václava IV. a jeho dvorského okruhu (Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci), v loňském roce pak následoval první svazek Hradních kaplí věnovaný přemyslovskému období.

Tématika hradních kaplí je velice zajímavá, ale převážně byla a je vnímána jako okrajová záležitost, takže se o kaplích dočteme hlavně v monografiích jednotlivých hradů. Kaple však byly ve středověku a také později vnímány jako prestižní, reprezentativní prostory, které se často řadí mezi architektonicky nejkvalitnější části jednotlivých staveb.

Vlastní téma je velice široké, proto jsou hradní kaple představeny v celkem třech svazcích. První byl, jak již bylo uvedeno výše, zasvěcen období posledních Přemyslovců, druhý je věnován době lucemburské, třetí, poslední pak období 15. a počátku 16. století. Je velká škoda, že se autor geograficky „omezuje“ pouze na historické území Čech, a jen výjimečně a okrajově zmiňuje některé hradní kaple na Moravě. Je to opravdu škoda!

Kdo se chce dobře orientovat ve druhém svazku o hradních kaplích lucemburské éry, měl by sáhnout i po prvním dílu a přečíst si úvodní pasáže o samotném pojmu „kaple“, který můžeme vnímat z mnoha různých úhlů. Ve středověku rozlišujeme několik typů kaplí a hodně o nich vypovídá i jejich umístění na hradě, dispozice, zasvěcení a dokonce i to, zda je kaple viditelná z venku či je ukryta v mase stavby. Na samotnou typologii hradních kaplí v Čechách si ale budeme muset ještě počkat, bude ji obsahovat až poslední díl.

Druhý svazek Hradních kaplí je vymezen vládou Lucemburků, tedy obdobím 14. a počátku 15. století. Pro předchozí období byly typické královské hrady s kaplemi. Ve 14. století se ale situace razantním způsobem změnila. Do popředí se dostala šlechta, která převzala iniciativu a vystavěla řadu významných hradních kaplí, z nichž některé se dochovaly a najdeme je kupř. na Českém Krumlově, Lipnici, Kosti, Krakovci nebo Bečově.

Nejkrásnější hradní kaple 14. a počátku 15. věku ale nacházíme na královských hradech a jejich objednavateli byli čeští panovníci, zejména pak Karel IV. a Václav IV. Jejich významu následně odpovídá i jim věnovaný text. Nejznámější kaple najdeme samozřejmě na Karlštejně, ale nesmíme opomenout ani kapli Všech svatých na Pražském hradě nebo ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.

Struktura druhého dílu Hradních kaplí odpovídá prvnímu. U každého hradu a kaple je podána jejich stručná historie, poté následuje stavební rozbor kaple, její datace a typologické zařazení. Jak už jsme uvedli u prvního dílu, je velká škoda, že si autor všímá pouze architektury a jen okrajově se zmiňuje o malířské výzdobě či vnitřním vybavení kaplí. Obojí mělo bezpochyby vliv i na její využívání.

I ve druhém svazku věnuje Záruba několik stran hradním kaplím panovníků Svaté říše římské a opět se jedná spíše o nastínění dané problematiky. Je znát, že mu šlo především o představení některých vybraných staveb, s nimiž se u nás vládnoucí Lucemburkové setkali v zahraničí, a mohly být pro ně inspirací.

Hradní kaple lucemburského období jsou úzce spjaty s gotickou architekturou, která k nám začala silněji pronikat již za vlády posledních Přemyslovců. Za Lucemburků se jako budovatelé hradů dostali do popředí šlechtici, o čemž svědčí i množství šlechtických hradních kaplí, které autor v knize představuje. Záruba ale sleduje i vývoj hradních kaplí u královských staveb a přibližuje též vývojové tendence na biskupských, respektive arcibiskupských hradech.

Součástí převážně popisného textu je bohatý, černobílý obrazový doprovod (fotografie a půdorysy), na což jsme si u knih Františka Záruby zvykli. Jedná se o více než dvě stě dvacet položek, které jsou neodmyslitelnou součástí textu. Na druhé straně zamrzí jiná věc, stejně jako v prvním svazku je i v druhém mnoho zbytečných překlepů, občas se objeví i nějaké nepřesnosti, např. že v roce 1273 byl římským králem zvolen Fridrich Habsburský (ve skutečnosti Rudolf). To jsou ale již detaily.

Druhý díl Zárubovy trilogie o hradních kaplích v Čechách je přes všechny výtky velice podnětným čtením, které si najde své čtenáře. Souhrnné přiblížení architektonického, uměleckého a funkčního vývoje hradních kaplí je pak záslužným počinem. Kniha je zároveň jedním s nových příspěvků k letošnímu sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV.

Marek Zágora

František Záruba, Hradní kaple II. Doba lucemburská, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXI, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 384 stran, doporučená cena 399 Kč

Obsah:

Úvodem

HRADNÍ KAPLE NA KRÁLOVSKÝCH HRADECH 14. STOLETÍ

Hradní kaple římských králů a císařů 14. a 15. století

Kaple Všech svatých a Saintes Chapelles ve Francii

Hasištejn; Preitenštejn; Pražský hrad, Starý palác, kaple Panny Marie; Dobříš / Vargač; Karlštejn; Hrádek u Purkarce / Karlshaus; Žebrák; Potštejn; Pražský hrad, kaple Všech svatých; Vlašský dvůr; Točník; Králův dvůr u sv. Benedikta na Starém Městě pražském; Litoměřice; Mělník

KAPLE NA (ARCI)BISKUPSKÝCH HRADECH A TVRZÍCH 14. STOLETÍ

Dražice; Litovice; Příbram; Biskupský dvůr na Malé Straně; Roudnice nad Labem; Helfenburk u Úštěku; Kyšperk / Supí Hora; Jenštejn; Škvorec

KAPLE NA ŠLECHTICKÝCH HRADECH 14. STOLETÍ

Kaple na tvrzích

Hradní kaple šlechtických hradů ve středoevropském kontextu

Český Krumlov; Příběnice; Lipnice nad Sázavou; Perštejn; Stará Dubá; Velký Bor; Rataje nad Sázavou, Horní hrad; Trhové Sviny; Švamberk / Krasíkov; Rožmberk; Sobotka; Kost; Lomnice nad Lužnicí; Bečov; Bor u Tachova; Maidštejn; Zbiroh, Libštejn; Ronov; Hradové Střímelice; Zlenice; Levín; Krakovec; Egerberk; Blatná; Falknštejn; Opočno; Děčín; Hrubá Skála; Hrubý Rohozec; Trosky; Veliš; Zvířetice; Benešov nad Černou; Dolní Břežany; Roztoky u Prahy

KAPLE, OLTÁŘE A JEJICH KAPLANI

Královské kaple 14. století

Děkani a kaplani na královských hradech

Inkorporované kaple

Kaple s vlastním nadáním

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/hradni-kaple-ii-doba-lucemburska/

K prvnímu dílu:

http://stavitele-katedral.cz/praha-publikace-frantiska-zaruby-o-hradnich-kaplich-v-cechach-premyslovske-doby/

Ke knize „Hrady Václava IV“:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-hrady-vaclava-iv-%E2%80%93-kniha-frantiska-zaruby-o-vyvrcholeni-vyvoje-hradni-architektury-14-veku/