KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: BÁL SVĚTLUŠEK

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

 

Bál světlušek

(Kronika Jeana Froissarta, 1470–1472, British Library, Londýn, Harley MS 4380, fol. 1r)

V pozdně středověkých rukopisech narazíme velice často na komické výjevy. Některé jsou lehce interpretovatelné, u jiných je to složitější. Najdou se ale i miniatury, které působí na první pohled komicky, ale při jejich bližším „studiu“ zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o vyobrazení, která vůbec nejsou legrační, ba naopak jde o zachycení nějaké tragické události. Takovou událostí je i tzv. Bál světlušek (též Žhavý ples), jak je označovaná slavnost, k níž došlo 28. ledna 1393 v Paříži. Poetický název této události propůjčil proslulý kronikář stoleté války, Jean Froissart.

Prohlédneme-li si iluminaci úvodní strany (fol. 1r) exempláře Kroniky Jeana Froissarta z počátku 70. let 15. století, který se dnes nachází ve fondu Britské knihovny v Londýně, zaujme nás na ní především několik postav, které u nás známe z rukopisů soukromé knihovny římského a českého krále Václava IV. Jedná se o divé muže pokryté srstí, s dlouhými vlasy a vousy, bytosti, které jsou výtvorem lidské imaginace.

Scéna se odehrává v bohatě zdobeném sále královského paláce Saint-Paul, kde vlevo sedí na vyvýšeném pódiu dvorská společnost, před níž vidíme mezi na podlaze ležícími kyji „tančící“ čtveřici divých mužů. Při bližším pohledu však zjistíme, že z jejich divoce křepčících těl šlehají plameny, které jsou „symbolem“ celé tragédie. Co se oné lednové noci roku 1393 stalo?

Dne 28. ledna 1393 se konala velkolepá svatba Kateřiny, oblíbené dvorní dámy francouzské královny Isabely Bavorské a součástí večerního, spíše nočního programu byl maškarní ples. Král Karel VI. se spolu se svými pěti přáteli rozhodl, že hosty překvapí vystoupením dovádějících divých mužů. Šestice se oblékla do přiléhavých kostýmů, které byly pokryty, jak zaznamenal Jean Froissart „rozcupovaným a načesaným lnem, který měl podobu a barvu hustých vlasů. Podobali se divým mužům, chlupatým od špičky hlavy až po chodidla…“. To vše bylo ke kostýmům přilepeno smolou. Muži se pak ještě k sobě připoutali konopnými provazy. Jeden z mladíků, Yvain z Foix, nabádal krále: „Pane, varuji vás! Nařiďte, aby se k nám nepřiblížil nikdo s pochodní. Její plamen by podpálil kostýmy, do nichž jsme se navlékli, a nám by pak nebylo pomoci.“

Kolem půlnoci zhasla světla a do sálu vtančili za zvuků píšťal a bubínků dovádějící a vyjící diví muži. Nechme opět promluvit Jeana Froissarta: „Král byl mladý, proto se oddělil od ostatních a vesele dotančil až ke královně. Poté se přitočil k vévodkyni z Berry, nejmladší z přítomných dam (Jana z Boulogne), i když byla vlastně jeho tetou. Vévodkyně s ním chtěla laškovat, a tak ho náhle chytila za ruku. Byla zvědavá, kdo to před ní stojí. Král si s ní zahrával a odmítal jí to prozradit.“

Přestože byl opravdu vydán příkaz, aby se při jejich vystoupení opatrně manipulovalo s ohněm, došlo k tragédii. Během tance dorazil do sálu králův bratr Ludvík Orleánský, který chtěl pravděpodobně zjistit, který z tanečníků je král. S pochodní v ruce se ale dostal k tanečníkům příliš blízko, až jeden z kostýmů od ní vzplál a oheň velice rychle přeskočil na ostatní královy společníky. Nastalo hotové peklo. Král byl zachráněn duchaplností výše zmíněné Jany z Boulogne, vévodkyně z Berry, která uhasila jeho kostým a schovala dosud neznámého tanečníka pod své sukně a těžký plášť. Až v tu chvíli jí zachráněný muž prozradil, že je král. Ostatní tanečníci takové štěstí neměli. Výjimkou byl Ogier z Nantouillet, kterému se podařilo zachránit tím, že skočil ve vedlejší místnosti do kádě s vodou na mytí nádobí. Zbývající čtveřice pak za strašného křiku hořela téměř půl hodiny, zaživa se uškvařili.

K tragické události došlo půl roku poté, co se u krále Karla VI. projevily první příznaky šílenství. Stav francouzského panovníka se po tomto traumatizujícím zážitku zhoršil…

Marek Zágora

PS: Podíváme-li se miniaturu pořádně, najdeme na ní všech šest divých mužů. V centru dění je čtveřice nešťastníků, kterým již bohužel nebylo možné pomoci. Najdeme i krále, přesněji jeho hlavu vykukující z pod sukně jedné z dam, kterou je vévodkyně z Berry. Poslední tanečník je pak zachycen u pravého okraje iluminace, jak se noří do kádě s vodou. MZ

 

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-naha-zena-letici-na-falickem-zvireti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-muz-s-nahym-zadkem-na-vezi-radnice/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-carodejinice-na-kosteti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ze-by-to-byl-tygr/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-iluminator-a-nezbedna-mys/

http://stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ovineni-opicaci/

http://stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-strom-plodnosti/