Praha: Gildas, O zkáze Británie – nejnovější svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku (Argo)

V rámci edice Memoria medii aevi – Paměť středověku vycházejí již od roku 2006 nejen překlady významných evropských kronik, ale i dalších (mimo jiné též literárních) děl, která jsou psána latinsky nebo v národních jazycích. Jedná se převážně o díla, která u nás doposud nevyšla, nebo jsou již jejich překlady zastaralé, příp. špatně dostupné. Do současnosti vyšlo už neuvěřitelných pětatřicet svazků a další zajímavé překlady se připravují k vydání.

Jako zatím poslední vyšel pod názvem „O zkáze Británie“ překlad spisu, jehož autorem byl latinsky píšící autor (snad mnich?) Gildas zv. Sapiens, tedy Moudrý, jenž žil s velkou pravděpodobností v první polovině 6. století. Dílo vypráví o pořímské historii Británie a je jediným významným pramenem k poznání tohoto složitého období. Spis „De excidio Britanniae“, který vyniká především svou literární hodnotou, z latinského originálu přeložila, poznámkami a zasvěcenou úvodní studií opatřila Helena Polehlová.

Gildas žil v období plném zmatků, kdy přímá římská nadvláda byla již minulostí. Ve svém díle však zachytil britskou historii konce římské nadvlády, nájezdy kmenů Piktů a Irů a také vpády Germanů a počátky jejich trvalého usídlování na britských ostrovech. Sasy, Angly a Juty si původně britští vládcové pozvali, aby jim pomohli v boji proti nájezdníkům ze severu. Germáni si ale časem potomky římsko-britského obyvatelstva podmanili a do poloviny 7. století ovládli více než polovinu území bývalé římské Británie.

O samotném Gildovi toho bohužel moc nevíme. Nejstarší zmínka je z doby kolem roku 600, kdy je zmíněn v listu sv. Kolumbána papeži Řehoři Velikému. Beda Ctihodný ho pak ve svých „Církevních dějinách národa Anglů“ označuje za dějepisce. Nejvíce informací o Gildovi přinášejí dvě dochované legendy z 11. a 12. století. Podle nich byl velice zbožný a vzdělaný a rozhodl se šířit evangelium. Hodně cestoval a nakonec se dostal až do Bretaně, kde založil klášter v Rhuys, v němž strávil zbytek života. Jedná se však o legendy, takže s údaji v nich uvedenými musejí badatelé pracovat velice opatrně.

Současní badatelé se proto snaží Gildův „skutečný“ život i osobnost rekonstruovat na základě chronologických údajů v jeho spisu a z jeho díla jako celku. Podle nich tak opravdu disponoval velice kvalitním klasickým vzděláním. Velké diskuze přetrvají ohledně doby, kdy žil, a také místa, odkud pocházel. (viz úvodní studie Heleny Polehlové)

Gildův spis „O zkáze Británie“ není ryze historiografickým dílem. Autorovým cílem totiž nebylo sepsat dějiny Britů, nýbrž chtěl svým odsouzením činů britských vládců a biskupů přimět přední osobnosti k nápravě, především pak k obrácení k pravé víře a obnovení křesťanské komunity. Autor se svými nářky a stížnostmi obrací nejen ke králům, ale i k představitelům církve. Společenský úpadek vlasti pak dává do souvislostí se ztrátou Boží ochrany, za což mohou obyvatelé svým hříšným životem a odklonem od pravé víry.

Spis je rozdělen do tří částí. První část se skládá z vysvětlení díla, geografického úvodu (Británie je pro Gildu pozemským rájem) a stručné britské historie od dobytí Británie Římany za principátu až do autorovy doby. Nejedná se o souvislé vylíčení dějin, nýbrž spíše o soubor historických příběhů, které jsou pro autora východiskem k dalšímu psaní. Velkým mínusem této části je absence přesné chronologie. V následující části vyjmenovává britské krále, které kritizuje za jejich morální a náboženské prohřešky. Jedná se většinou o jedinou dochovanou zmínku o těchto panovnících, napsanou v době jejich vlády. V poslední části pak Gildas kritizuje biskupy a jiné církevní hodnostáře, které však neuvádí jménem. Jeho obžaloba je doplněna četnými biblickými citáty.

Hlavním cílem Gildova spisu bylo, aby se politické i církevní elity pokud možno napravily, obrátily na již několikrát zmiňovanou pravou víru a obnovily tolik narušené křesťanské společenství.

Význam Gildova spisu „O zkáze Británie“ netkví v jeho historické či historiografické hodnotě, nýbrž v jeho hodnotě literární, která je mimo jiné důkazem autorova klasického latinského vzdělání. Je dobře, že se toto výjimečné dílo dočkalo překladu do češtiny.

Marek Zágora

Gildas, O zkáze Británie, 35. svazek edice Memoria medii aevi – Paměť středověku, Argo, Praha 2023, 152 stran, doporučená cena 358 Kč

Internet:

https://argo.cz/knihy/o-zkaze-britanie/

K posledním deseti svazkům edice Memoria medii aevi:

http://stavitele-katedral.cz/praha-historie-aneb-o-dvou-obcich-oty-z-freisingu-%E2%80%93-25-svazek-edice-historia-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-kniha-o-meste-dam-kristiny-pisanske-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-husitska-kronika-a-dialog-o-ceskem-kacirstvi-ondreje-z-rezna-%E2%80%93-sedmadvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-osudy-svatohavelskeho-klastera-%E2%80%93-dvacaty-osmy-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-fredegarovy-kroniky-ctvrta-kniha-a-pokracovani-%E2%80%93-devetadvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-langobardu-%E2%80%93-jubilejni-tricaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-antapodosis-cili-odplata-a-dalsi-spisy-liutpranda-z-cremony-%E2%80%93-jednatricaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-prirucka-pro-syna-francke-slechticny-dhuody-%E2%80%93-dvaatricaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-basnicke-dilo-hrotsvity-z-gandersheimu-%E2%80%93-triatricaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-albigenska-historie-petra-z-vaux-en-cernay-%E2%80%93-ctyriatricaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/