knižní novinky detailpraha: historie aneb o dvou obcích oty z freisingu – 25. svazek edice historia medii aevi – paměť středověku (argo)

Praha: Historie aneb O dvou obcích Oty z Freisingu – 25. svazek edice Historia medii aevi – Paměť středověku (Argo)

Nakladatelství Argo vydalo jako pětadvacátý svazek své edice Historia medii aevi – Paměť středověku překlad spisu „Historie aneb O dvou obcích“ (Chronica sive Historia de duabus civitatibus) kronikáře Oty z Freisingu (asi 1112-1158). Do rukou se tak všem zájemcům o středověké prameny dostává první český překlad tohoto velice zajímavého díla, které můžeme vnímat nejen jako historický spis, ale i jako příspěvek k teologické reflexi dějin spásy. Jedná se o dílo, které bylo odborníky dlouho opomíjeno, o čemž mimo jiné svědčí i fakt, že doposud bylo přeloženo z latinského originálu jen do němčiny a angličtiny. Autory českého překladu jsou Jana Nechutová, Jana Malá a Pavel Černuška.

Samotnému překladu předcházejí dvě zasvěcené předmluvy, jejichž autory jsou medievista Martin Wihoda a výše zmíněná Jana Nechutová. Wihoda představuje osobnost autora, jeho dobu a samozřejmě jeho hlavní dílo, které Ota nakonec věnoval císaři Fridrichu Barbarossovi. Jana Nechutová pak představuje Historii freisinského biskupa jako spis o sváru mezi říší Kristovou a říší zla a přibližuje i autorovu filozofii dějin. Velkou pozornost v předmluvě věnuje také Otovým předlohám a problémům, s nimiž se potýkali autoři překladu.

Ota z Freisingu byl členem cisterciáckého řádu a biskupem ve Freisingu. Pocházel z vysoké šlechty, byl synem rakouského markraběte Leopolda III., vnukem římského císaře Jindřicha IV., synovcem císaře Jindřicha V. a strýcem císaře Fridricha I. Barbarossy. Od mládí byl určen pro církevní dráhu, čemuž bylo podřízeno i jeho vzdělání. I když byl duchovním, byl přímým svědkem i účastníkem řady významných událostí své doby.

V mládí studoval v Paříži. Na zpáteční cestě se zastavil v cisterciáckém klášteře v Morimondu (dnes ve Francii), kde se roku 1138 stal opatem. V klášteře ale nezůstal dlouho, protože ještě téhož roku byl jmenován biskupem ve Freisingu. Brzy se začal objevovat v okolí římského krále Konráda III., po jehož boku se dokonce roku 1147 zúčastnil neúspěšné křížové výpravy do Svaté země.

Ota ale proslul především jako kronikář. Fridrich I. Barbarossa jej roku 1157 pověřil sepsáním svého životopisu (Gesta Frederici seu rectius Chronica), ten ale už nestačil dokončit. Nebylo to ale jeho první literární dílo. Již dříve v letech 1143 až 1146 sepsal „Historii aneb O dvou obcích“, při jejímž vzniku se inspiroval spisem „De civitate Dei“ sv. Augustina.

Nejvýznamnější dílo Oty z Freisingu zahrnuje dějiny světa od stvoření, přes biblické a starověké období až do jeho současnosti. Spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin postavil do protikladu Jeruzalém a Babylón, nebeské a pozemské království. V osmé knize pak pojednal o Posledním soudu.

Jeho dílo je typickým „výtvorem“ své doby. Ota čerpal z řady starších autorů, od některých dokonce přebíral celé pasáže. Starší autoři byli pro něj autoritami, o něž se mohl opřít. Nejpřínosnější jsou tak především jeho komentáře, prology k jednotlivým knihám a pak sedmá kniha, v níž vylíčil svou současnost a hlavně poměry v Říši po boji o investituru a konkordátu wormském, a osmá kniha, která je ve skutečnosti teologickým traktátem.

Text kroniky je doplněn zajímavým černobílým obrazovým doprovodem z jednoho z nejstarších a nejcennějších opisů Historie, který vznikl ve 2. polovině 12. století. Dnes se nachází v Jeně v tamější Univerzitní a zemské knihovně (Ms. Bos. q. 6). Originál manuskriptu byl nedávno k vidění na hojně navštěvované výstavě „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“ v Mannheimu.

Vydání překladu Otova díla „Historie aneb O dvou obcích“ je velice záslužným počinem. Jedná se o dílo, které je velice významným pramenem nejen k dějinám, ale i k myšlení 12. století. Všichni zájemci mají navíc jedinečnou příležitost seznámit se s dílem, jehož součástí jsou i příběhy z českých dějin knížecího věku.

Již nyní se můžeme těšit na další svazky edice Memoria medii aevi. Připravuje se např. vydání „Kroniky tzv. Fredegara“ nebo „Husitské kroniky“ Ondřeje z Řezna.

 

Marek Zágora

 

Ota z Freisingu, Historie aneb O dvou obcích, Historia medii aevi – Paměť středověku, svazek 25, Argo, Praha 2017, 460 stran, doporučená cena 498 Kč

 

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/226625/historie-aneb-o-dvou-obcich/

 

K dalším svazkům řady Historia medii aevi:

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-britskych-kralu-jeden-z-hlavnich-pramenu-pribehu-o-krali-artusovi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-krizove-vypravy-ocima-arabskych-kronikaru-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-bajne-plavby-do-jinych-svetu-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kosmova-kronika-cechu-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-vysel-novy-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo-pad-granady-a-zanik-al-andalusu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-raj-peklo-a-ocistec-ve-stredovekych-videnich-edice-memoria-medii-aevi/

http://stavitele-katedral.cz/praha-jordanovy-gotske-dejiny-a-rimske-dejiny-nejnovejsi-svazek-edice-memoria-medii-aevi/

http://stavitele-katedral.cz/praha-kronika-slovanu-helmolda-z-bosau-sedmnacty-svazek-edice-pamet-stredoveku-z-nakladatelstvi-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-milevsky-letopis-osmnacty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-sveta-v-case-milenia-rodulfa-glabera-19-svazek-edice-pamet-stredoveku-z-produkce-nakladatelstvi-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-konstantinopole-dva-pribehy-o-ctvrte-krizove-vyprave-dvacaty-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-zivot-ludvika-svateho-jana-ze-joinvillu-%E2%80%93-nejnovejsi-svazek-edice-pamet-stredoveku-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-vilem-ze-zeme-slovanu-oldricha-z-etzenbachu-argo/

http://stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-sasu-widukinda-z-corvey-%E2%80%93-triadvacaty-svazek-edice-pamet-stredoveku-argo/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-dopisy-dvou-milencu-%E2%80%93-24-svazek-edice-historia-medii-aevi-%E2%80%93-pamet-stredoveku-argo/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru