archiv detailpraha: milevský letopis - osmnáctý svazek edice memoria medii aevi (argo)

Praha: Milevský letopis - osmnáctý svazek edice Memoria medii aevi (Argo)

V rámci Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku vydalo nakladatelství Argo další, již osmnáctý svazek, kterým je nový překlad dvou významných pramenů pro české dějiny 12. století, Vincenciova a Jarlochova letopisu, doplněný o překlad kroniky tzv. Ansberta.

Všechna tři latinsky psaná díla byla zapsána do jednoho rukopisu v premonstrátském klášteře v Milevsku. Tento manuskript je dnes uložen v knihovně Strahovského kláštera. Protože díla byla zapsána krátce před rokem 1250 v Milevsku, pojmenovali editoři nové souborné vydání Milevský letopis.

Překlady Vincenciova a Jarlochova letopisu do češtiny jsou dnes bohužel hůře dostupné, tak i proto byl pořízen překlad zcela nový. Překladatelka obou textů Anna Kerbach přesto přihlédla k staršímu překladu Františka Heřmanského, který vyšel v roce 1957 jako třináctý svazek záslužné edice Živá díla minulosti.

Překlad díla tzv. Ansberta vyšel naopak nedávno, v roce 2003 v překladu Pavla Soukupa („Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Historie o výpravě císaře Fridricha sestavená jakýmsi rakouským klerikem, který se jí účastnil, jménem Ansbert").

Hlavním iniciátorem vzniku „milevského" rukopisu byl bezpochyby samotný milevský opat Jarloch (Gerlach), jenž nechal nejprve zapsat Vincenciovo dílo přibližující léta 1140-1167. Pro léta 1186-1198 pak vložil do manuskriptu dílo Ansbertovo (Historie výpravy císaře Fridricha, kterou sepsal jeden její účastník, rakouský klerik jménem Ansbert), které opatřil vlastními přípisky, v nichž se vyjadřuje k událostem na našem území.

Pražský kanovník Vincencius věnoval své dílo českému králi Vladislavovi a jeho druhé manželce Juditě Durynské. Své vyprávění začíná v roce 1140, tedy v prvním roce Vladislavovy knížecí vlády. Vladislav je pro něj ukázkový křesťanský panovník s těmi nejlepší vladařskými vlastnostmi a ctnostmi.

Nejdelší část svého textu věnoval popisu tzv. milánského tažení císaře Fridricha I. Barbarossy z let 1158 až 1160. Protože se ho sám zúčastnil, připomíná jeho dílo místy spíše osobní paměti. Svou kroniku „dotáhl" do roku 1167.

Na Vincencia přímo navazuje již výše zmíněný milevský opat Jarloch, který se snažil zachytit nejdůležitější události od roku 1167 do roku 1198. Své vyprávění, v němž často narazíme na Jarlochovy životopisné črty, psal ze zcela jiného pohledu než jeho předchůdce. Je zřejmé, že události popisuje z pohledu vyššího duchovenstva a tak přiblížuje zejména vztah mezi církví a panovníkem, resp. šlechtou. Věnuje se také abdikaci českého krále Vladislava a následným bojům o moc.

Významnou roli v jeho díle hraje mimo jiné také želivský opat Gotšalk, jehož životopis hagiografické povahy vložil Jarloch do svého letopisu. Gotšalk byl pro Jarlocha vzorovým duchovním, který se podílel na rozkvětu českých řeholních komunit. Jarloch si velice vážil také olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.

Ansbertova kronika přibližuje průběh třetí křížové výpravy do Svaté země, která nakonec skončila tragicky. Císař Fridrich I. Barbarossa nešťastně utonul v řece Salef, anglický král Richard I. Lví srdce byl při zpáteční cestě zajat rakouským vévodou Leopoldem.

Jarlochovy nedokončené zápisky vrcholí roku 1198, kdy došlo ke smíření mezi bratry Vladislavem Jindřichem a Přemyslem I. Otakarem. Rozdělili si moc, Vladislav Jindřich vládl na Moravě, jeho bratr pak v Čechách. Po více než pětadvaceti letech tak skončily vleklé boje o český knížecí stolec.

Jarloch bohužel své zápisky nedovedl dále. Je to škoda, protože byl svědkem i aktérem mnoha dalších významných událostí (zemřel po roce 1221, poslední písemná zmínka o něm je z července 1221). Lze ale na základě různých Jarlochových poznámek předpokládat, že chtěl dílo časem doplnit a pravděpodobně i dokončit, což ale nakonec neučinil.

Autorem zasvěcené a zároveň podnětné předmluvy je Martin Wihoda, jeden z největších znalců období 11. a 12. století, jenž se podílel i na poznámkovém aparátu. Přibližuje nejprve historii samotného rukopisu, který byl původně součástí knihovny svatovítské kapituly a až roku 1828 se dostal do knihovny Strahovského kláštera.

V části předmluvy nazvané „Konec starých časů" pak představuje dobu, kdy Jarloch žil a působil (do roku 1221). Byla to doba neklidná, plná změn a také bojů o moc a vliv. Wihoda si zároveň klade řadu otázek, bohužel na některé už asi nikdy nenajdeme odpověď.

Součástí svazku jsou i docela rozsáhlé přílohy, především mapky a rodokmeny „vládnoucích" i moravských Přemyslovců (olomouckých, brněnských i znojemských). Všechny tři přeložené texty jsou doplněny pěkným černobílým obrazovým doprovodem.

Vydání nového překladu Vincenciova a Jarlochova díla je stejně jako u ostatních svazků Edice Memoria medii aevi chvályhodným počinem. Již nyní se můžeme těšit na další svazky, do konce roku 2013 by mělo Argo vydat ještě dva nové svazky, např. „Dějiny světa v čase milénia" Rodolfa Glabera.

 

Marek Zágora

 

Milevský letopis. Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta, 18. svazek Edice Memoria medii aevi. Z latinských originálů přeložila Anna Kernbach, Argo, Praha 2013, 291 stran, doporučená cena 348 Kč.

 

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/183413/milevsky-letopis/

 

K dalším svazkům edice:

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/

www.stavitele-katedral.cz/praha-halicsko-volynsky-letopis-zajimavy-pramen-k-dejinam-stredovychodni-evropy-13-stoleti/

www.stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-britskych-kralu-jeden-z-hlavnich-pramenu-pribehu-o-krali-artusovi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-krizove-vypravy-ocima-arabskych-kronikaru-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-bajne-plavby-do-jinych-svetu-pamet-stredoveku-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kosmova-kronika-cechu-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-vysel-novy-svazek-edice-memoria-medii-aevi-argo-pad-granady-a-zanik-al-andalusu/

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-raj-peklo-a-ocistec-ve-stredovekych-videnich-edice-memoria-medii-aevi/

http://stavitele-katedral.cz/praha-jordanovy-gotske-dejiny-a-rimske-dejiny-nejnovejsi-svazek-edice-memoria-medii-aevi/

http://stavitele-katedral.cz/praha-kronika-slovanu-helmolda-z-bosau-sedmnacty-svazek-edice-pamet-stredoveku-z-nakladatelstvi-argo/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru