Profesor Martin Nejedlý, žák světoznámého francouzského medievisty Jacquese Le Goffa, se již řadu let věnuje literárním dílům pozdního středověku jako historickým pramenům, k nimž přistupuje nejen jako historik, ale i kulturní antropolog. Širší veřejnost na sebe výrazně upozornil v roce 2007, kdy vyšla jeho brilantně napsaná a vysoce ceněná práce „Středověký mýtus o Meluzíně a rodová pověst Lucemburků“ (Scriptorium). V ní předestřel čtenářům tajemnou a zároveň nádhernou historii o víle Meluzíně, mýtické zakladatelce dynastie Lucemburků. Kniha se po stránce textové i obrazové zcela vymykala tehdejší historiografické produkci a byla záhy vyprodána. I proto následovalo v roce 2014 druhé, doplněné vydání.
Nedávno vydalo Scriptorium, spolek pro nekomerční vydávání odborné literatury, další Nejedlého práci. Kniha nazvaná „Pohleďte do zrcadla!“ s podtitulem „Čtyři příběhy o autorech a čtenářích pramenů pozdního středověku“ přibližuje otázky, které si může klást historik jednadvacátého století při práci se souborem literárních děl sepsaných v 15. století. Hlavními hrdiny jeho práce jsou vybraní básníci, kronikáři, romanopisci a cestovatelé, jejichž životní osudy jsou spjaty s osobností jejich pána a mecenáše v jedné osobě, burgundského vévody Filipa Dobrého (1396-1467). Nejedlý opět pozívá na jedinečnou cestu za poznáním pestrého života středověké společnosti. Všem milovníkům středověku nezbývá nic jiného, než jeho pozvání přijmout.
Samotná kniha je rozdělena do čtyř příběhů, ale významnou součástí knihy jsou i prolog a epilog. V prvních dvou příbězích představuje autor dílo a životní osudy básníka a cestovatele Guilleberta de Lannoy (1386-1462) a jeho následovníka, literárně nadaného zvěda Bertrandona de la Broquière (kolem 1397-1459). Třetí příběh je věnován tvorbě dvou „strůjců dvorských radostí“ Michaulta Tailleventa (1397-1458) a jeho přítele hejtmana Jeana Régniera (1396-1468). Poslední příběh je pak zasvěcen spisům angažovaného básníka a profesionálního kronikáře Georgese Chastelaina (1405-1475). Zajímavostí je, že všichni se dobře znali a jejich životní osudy se často prolínaly.
Nejedlý je známý neobvyklými názvy svých studií i knih a záměrně si pohrává se čtenářovou fantazií. Co se tedy skrývá za názvem „Pohleďte do zrcadla!“? Pojem zrcadlo měl ve středověku mnoho významů. Nejednalo se jen o předmět z leštěného kovu nebo skla, ale stejným termínem se označovala i pestrá paleta středověkých spisů různých žánrů. Zrcadlo ale bylo v pozdním středověku vnímáno i jako mnohomluvný symbol, kupř. jako prostředek vyjádření vlastního duševního stavu, symbol smyslné chlípnosti nebo znak ženské povrchnosti.
Svým způsobem jsou zrcadlem všechny dobové, nejen středověké texty a obrazy. Při jejich interpretaci, ale musíme být velice opatrní, protože nám nabízejí „obraz“, který je vždy částečně zkreslený a pokřivený. A tak můžeme jen nahlédnout do výseku myšlení, každodennosti a cítění tehdejších lidí.
Hlavním pramenem je pro Nejedlého mimořádně rozsáhlá a žánrově pestrá tvorba literátů, kteří byli spjati s dvorem burgundských vévodů. Nepracuje pouze s dílem svých hlavních hrdinů, ale cituje i řadu jejich předchůdců, současníků i následovníků. Dvorští literáti 15. století se ve svých textech označují za překladatele, upravovatele, vysvětlovače a dokonce iluminátory starších textů, které vylepšovali. Nejedlý se sám stává takovým středověkým literátem, který své „předchůdce“, z jejichž díla vychází, nazývá svými „spoluautory“ a „společníky“.
Čtenáři mají v případě vybraných pozdně středověkých autorů k dispozici i překlady některých jejich děl, o nichž je v knize blíže pojednáno. V roce 2009 vyšly v češtině „Cesty a poselstva“ (Scriptorium) Guilleberta de Lannoy, jemuž věnoval Nejedlý první část své práce. Přímo se pak nabízí srovnání zápisků burgundského diplomata s dílem dalšího burgundského cestovatele a špeha, Bertrandona de la Broquière, jehož dílo „Zámořská cesta“ působí kompaktněji a dokončeným dojmem. Překlad tohoto díla máme rovněž k dispozici. Edice nazvaná „Zámořská cesta. Burgundský zvěd 15. století v muslimských zemích“ vyšla vloni v Nakladatelství Lidové noviny.
Do češtiny kdysi přeložil Václav Černý úryvky z díla hrdiny čtvrtého příběhu Georgese Chastelaina, oficiálního historiografa burgundských vévodů. Krátký úryvek vyšel v roce 1962 v knize „Staré francouzské kroniky“, nověji pak v druhém vydání knihy pod názvem „Templáři, křižáci a kacíři ve starých francouzských kronikách“ (Academia, 2009), k němuž mimochodem napsal Martin Nejedlý zajímavou předmluvu.
S překlady tvorby hrdinů třetího příběhu, hejtmana Jeana Régniera a jeho blízkého přítele Michaulta Tailleventa, se mohli čtenáři seznámit až prostřednictvím studií Martina Nejedlého, jenž ukázal, že život na burgundském dvoře byl jako kolo Fortuny. Jednou byl člověk na vrcholu, ale záhy se velice rychle mohl ocitnout v nemilosti a v blátě.
Samotná publikace trochu připomíná středověký rukopis, čemuž též nahrává přebohatý obrazový doprovod. Obálku pak zdobí reprodukce obrazu Petra Christa (1410-1475) z roku 1449. Obraz je nejčastěji označován jako „Svatý Eligius ve zlatnické dílně“ nebo „Mladý pár u zlatníka“. Je to právě tento obraz s vypouklým zrcadlem v pravém dolním rohu, k němuž se Nejedlý v jednotlivých příbězích navrací, aby názorně podložil svůj výklad, resp. doplnil výpovědi textů svých spoluautorů. Zároveň i v jeho případě nabízí čtenářům několik možností intepretace.
Pro středověké autory byla typická kompilace, přesněji tvůrčí kompilace, kdy chtěli staré téma konstruovat do podoby nové stavby. Autoři se ke kompilaci, která neznamenala nic špatného, hrdě hlásili a dávali tak zároveň najevo svou sečtělost a přehled. I Martin Nejedlý se stává ve středověkém smyslu „kompilátorem“, své příběhy čerpající z děl svých spoluautorů totiž „spoluvytváří, doplňuje a vysvětluje“. Autor se prezentuje jako hledač, překladatel, sešívač nebo kovář, který se nechal inspirovat svými burgundskými společníky. Je však více než jasné, že nepodléhá jejich „vlivu“ úplně a nevzdává se kritického přístupu historika 21. století.
Nejedlý hnaný zvědavostí a chutí poznávat přibližuje čtenářům rozbory děl burgundských literátů a nabízí své interpretace. Navíc je známý svým vytříbeným jazykem a citem pro prací s ním, což dodává jeho textům punc výjimečnosti. Běžným kompozičním prostředkem středověkých literátů bylo proplétání témat a návraty v čase, což je částečně charakteristické i pro strukturu jednotlivých kapitol. A ačkoliv se může zdát, že dílo básníků, romanopisců a cestovatelů 15. století, nemůže oslovit současného čtenáře, opak je pravdou.
V knize najdeme i pasáže, které se dotýkají našich dějin. Nejedlý přibližuje např. plány křížové výpravy proti husitům nebo komplikovanou problematiku lucemburského dědictví. Z citovaných pasáží je zřejmé, že České království bylo i ve druhé polovině 15. století stále vnímáno jako kacířská země.
Z epilogu, který je zasvěcen zrcadlu smrti, je stejně jako ze všech příběhů zřejmé, že si autor vytvořil ke svým burgundským spoluautorům osobní vztah. Nejbližší jsou mu „zjezdilci“ Guillebert de Lannoy a Bertrandon de la Broquière a „strůjce drobných radostí“ Michault Taillevent.
Podobně jako u Meluzíny je i u nové Nejedlého práce významnou a zároveň nedílnou součástí textu fascinující obrazový doprovod čítající přes pět set padesát položek. Obrazový doprovod je pro autora dalším významným zdrojem informací. Často se jedná o iluminace k textům, jimiž se zabývá, a přináší i jejich většinou velice objevnou interpretaci.
Kniha „Pohleďte do zrcadla!“ je opravdu skvostným „dílem“, jehož příběhy do sebe nádherně zapadají a tvoří tak zajímavou a zároveň pestrou mozaiku, která je též sondou do středověkého pojímání světa. Literáti 15. věku doufali, že se alespoň části jejich děl budou číst dál i po jejich smrti, protože je jejich následovníci převezmou a zapracují do nových knih. Martin Nejedlý jim toto přání splnil.
Marek Zágora
Martin Nejedlý, Pohleďte do zrcadla! Čtyři příběhy o autorech a čtenářích pramenů pozdního středověku, SCRIPTORIUM, Praha 2016, 748 stran a 40 stran barevné obrazové přílohy, doporučená cena 550 Kč
Internet:
K „Meluzíně“ Martina Nejedlého:
K dalšímu čtení:
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru