Praha: Třetí, poslední díl Hradních kaplí Františka Záruby (NLN)

Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy vydal nedávno v rámci své řady Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium třetí a zároveň závěrečný svazek o hradních kaplích v Čechách, jehož autorem je opět František Záruba, jeden z největších znalců hradní architektury u nás. Očekávaná kniha vznikla ve spolupráci s Nakladatelstvím Lidové noviny.

Již v roce 2014 vyšla Zárubovi ve stejné řadě podnětná kniha zasvěcená hradům římského a českého krále Václava IV. a jeho dvorského okruhu (Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci). V roce 2015 pak vyšel první díl Hradních kaplí věnovaný období posledních Přemyslovců, o rok později pak následoval druhý svazek zasvěcený době lucemburské.

Poslední svazek na oba předchozí navazuje a pojednává o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Autor jej pak věnoval právě připomínce vlády krále Vladislava II. Jagellonského, jehož pětisté výročí úmrtí zcela zaniklo ve víru oslav Karla IV.

Zajímavé téma hradních kaplí bylo a je stále převážně vnímáno spíše jako okrajové, a tak se o kaplích dočteme hlavně v monografiích zasvěcených jednotlivým hradům. Kaple ale byly vnímány jako velice prestižní, reprezentativní prostory, které se často řadí mezi architektonicky nejkvalitnější části jednotlivých staveb.

I proto musíme souhrnné přiblížení architektonického, uměleckého a funkčního vývoje hradních kaplí vnímat jako velice záslužný počin. Ve středověkých Čechách je doložena existence přibližně stovky hradních kaplí (pouze u 15 % hradů!), z nichž se do naší současnosti dochovala jen malá část. Přesto je samotné téma natolik široké, že mu autor věnoval celkem tři svazky. A to se věnuje výhradně českým hradům a jejich kaplím, které vznikly v období od 13. do počátku 16. století.

V období pozdního středověku došlo k hlavní změně, kdy panovník definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka. Jedinou velkou realizací se tak stala výjimečná kaple na Křivoklátě, jejíž vznik inicioval výše zmíněný český a uherský král Vladislav II. Jagellonský. Jedná se o zcela mimořádně významnou stavbu, protože se dochovala prakticky v intaktním stavu včetně inventáře.

Hlavními stavebníky sledovaného období pak byla šlechta, která si postavila velmi početnou skupinu náročných kaplí, kterým vévodí kupř. Smečno, Rabí, Švihov, Bor u Tachova nebo Pardubice. Patnácté století přineslo oproti předchozímu období i novou podobu hradních kaplí. Postupně přestal existovat kvalitativní rozdíl mezi stavbami královskými a šlechtickými, čehož důkazem jsou i samotné dochované kaple.

Struktura závěrečného dílu je stejná jako o předchozích dvou svazků. U každého hradu a kaple podává autor jejich stručnou historii, poté následuje stavební rozbor kaple, její datace a typologické zařazení. Pro Zárubu je nejdůležitější architektura. Škoda, že si jen okrajově všímá např. malířské výzdoby kaplí či jejich vybavení. Obojí mělo bezpochyby vliv i na její využívání. Ale jak sám autor již několikrát uvedl, nebylo to jeho cílem.

Součástí posledního dílu je i to, co čtenáři očekávali již v úvodním svazku, a to autorova typologie hradních kaplí. Ve středověku rozlišujeme několik typů kaplí a hodně o nich vypovídá i jejich umístění na hradě, dispozice, zasvěcení a dokonce i to, zda je kaple viditelná z venku či je ukryta v mase stavby.

Záruba přichází se základním dělením do dvou velkých skupin, na samostatné kaple a kaple, obsažené v dalším objektu, např. paláci nebo věži. Z tohoto základního dělení pak vychází další typy. Navíc pak ještě pojednává o integrovaných starších kaplích a kostelech a kaplích adaptovaných z profánního sálu. Stručně přiblížil i typologii sakrálního prostoru hradních kaplí a jejich patrocinia. Je jasné, že daná typologie není konečná. Bude třeba vzít v potaz i další faktory, které měly vliv na její konečnou podobu.

Závěrečná část knihy je zasvěcena stručnému exkurzu o kaplích a kostelech na hradech a hlavně zámcích v období 17. až 19. století. Pozornost věnuje Záruba i poutním místům a poustevnám. Devatenácté století je pak pod vlivem romantismu a historismu obdobím znovuzrození hradních kaplí.

Velice významnou součástí převážně popisného textu je opět přebohatý, černobílý obrazový doprovod (fotografie a půdorysy), který přibližuje čtenářům i takové detaily, jichž by si laik bez upozornění nikdy nevšiml. Na úplný závěr je ještě zařazen slovník odborných pojmů, který umožňuje i laikům lepší orientaci v odborném textu. Škoda jen, že nebyl zařazen hned do prvního dílu.

Záslužná Zárubova trilogie o hradních kaplích v Čechách je celkově velice podnětným čtením, které osloví nejen odborníky, ale i laiky, pro něž může být inspirací při jejich cestách nejen po českých hradech. Především ale představuje kaple jako jeden z fenoménů středověké hradní architektury.

 

Marek Zágora

 

Hradní kaple jako velké umělecké téma

V sedmdesátých letech se nejúspěšnější knihou z oboru dějin umění stala dvoudílná publikace Dobroslavy Menclové České hrady. Autorka se na hrady podívala nejen z hlediska historie a archeologie, ale objevila je i jako velké umělecké téma.

Na její průkopnickou práci navázal nyní historik umění František Záruba, který v Nakladatelství Lidové noviny vydal v letech 2015–2017 trilogii Hradní kaple – doba přemyslovská, doba lucemburská a doba poděbradská a jagellonská.

Detailně se věnoval jejich stavební historii od 13. do 15. století, a to v širších evropských souvislostech. Klasifikuje typologii kaplí, zabývá se jejich umístěním z hlediska hradní architektury, věnuje se stylovému rozboru architektů a umělců. Trochu stranou zůstala jen ikonografie, přesněji ikonologie.

Kaple patřily k reprezentativním prostorům. Za Přemyslovců a Lucemburků nejzajímavější z nich objevíme na hradech panovníků, za Jagellonců se prosazují hradní kaple šlechty. České země se mohou pochlubit i světovým unikátem: císařskou kaplí sv. Kříže na Karlštejně, která ve 14. století patřila k nejprestižnější zakázce v celé Evropě.

Zárubova trilogie významně doplňuje nejen knihu Dobroslavy Menclové z roku 1972, ale také velmi žádané encyklopedie, které o českých hradech připravil jejich velký znalec Tomáš Durdík. Obsáhlé fotografické přílohy pořídil pro knihy sám František Záruba, a to s velkým smyslem pro umělecké hodnoty středověké architektury.

 

Peter Kováč

 

František Záruba, Hradní kaple III. Doba poděbradská a jagellonská, Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium vol. XXIV, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016, 304 stran, doporučená cena 329 Kč

 

Obsah:

Úvodem

POZDNĚ GOTICKÉ KAPLE

Hradní kaple na husitských hradech

Hradní kaple na královských hradech 15. století

Hradní kaple pohusitské doby na šlechtických hradech

Kaple na tvrzích

Zaniklé a domnělé kaple neznámého stáří

Pozdně gotické hradní kaple v okolních zemích

Drábské Světničky

Litice nad Orlicí

Křivoklát

Hartenberk

Loket

Poděbrady

Smečno

Budyně nad Ohří

Žampach

Nový Hrad u Jimlína

Zelená Hora

Švihov

Rabí

Klenová

Žirovnice

Jindřichův Hradec

Bor u Tachova

Orlík

Krasikov

Lipnice nad Sázavou

Pardubice

Kunětická Hora

Hrádek v Kutné Hoře

Šumburk

Svojanov

Buštěhrad

Cuknštejn

Kestřany

TYPOLOGIE HRADNÍCH KAPLÍ

Typologie vztahu kaple a hradu

Typologie sakrálního prostoru hradních kaplí

PATROCINIA KAPLÍ

KAPLE A KOSTELY NA HRADECH A ZÁMCÍCH V PROMĚNÁCH 16.-19. STOLETÍ

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

 

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/hradni-kaple-iii-iii-doba-podebradska-jagellonska/

 

K prvnímu a druhému svazku Hradních kaplí:

http://stavitele-katedral.cz/praha-publikace-frantiska-zaruby-o-hradnich-kaplich-v-cechach-premyslovske-doby/

http://stavitele-katedral.cz/praha-hradni-kaple-v-cechach-lucemburske-doby-podnetna-kniha-historika-umeni-frantiska-zaruby-nln/

 

K publikaci „Hrady Václava IV.“:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-hrady-vaclava-iv-%E2%80%93-kniha-frantiska-zaruby-o-vyvrcholeni-vyvoje-hradni-architektury-14-veku/