Praha: Dobytí Konstantinopole. Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě - dvacátý svazek Edice Memoria medii aevi (Argo)

praha: dobytí konstantinopole. dva příběhy o čtvrté křížové výpravě - dvacátý svazek edice memoria medii aevi (argo)

Praha: Dobytí Konstantinopole. Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě - dvacátý svazek Edice Memoria medii aevi (Argo)

Nakladatelství Argo vydalo již dvacátý svazek mimořádné Edice Memoria medii aevi - Paměť středověku. Mezi nejúspěšnější svazky edice patří výbor z kronik nazvaný „Křížové výpravy očima arabských kronikářů", což je mimo jiné důkaz zvýšeného zájmu o fenomén kruciát do Svaté země. Jubilejní svazek - Dobytí Konstantinopole - nabízí překlad hned dvou základních textů o čtvrté křížové výpravě, jejímž cílem se nakonec stalo hlavní město Byzance, Konstantinopol.

Autory stejnojmenných vyprávění jsou Geoffroy z Villehardouinu a Robert z Clari, přímí účastníci výpravy. Český čtenář se s jejich texty mohl seznámit již dříve.

Přední český romanista a literární historik Václav Černý zařadil ukázky z jejich děl do své proslulé antologie starofrancouzských historických a memoárových textů, která vyšla pod názvem „Staré francouzské kroniky" v roce 1962. Nové vydání této jedinečné publikace pak v roce 2009 připravilo nakladatelství Academia, tentokrát pod názvem „Templáři, křižáci a kacíři ve starých francouzských kronikách".

Čtvrtá křížová výprava, která se uskutečnila na přelomu 12. a 13. století, směřovala původně do Svaté země. Křižáci se ale zadlužili u Benátčanů, kteří je měli přepravit na pobřeží východního Středomoří, a tak vše nakonec dopadlo jinak.

Nejprve dobyli Benátkám konkurenční přístav Zadar (1202) a poté se zcela odklonili z původní trasy a pokračovali směrem na Konstantinopol. Jejich cílem bylo dosadit na byzantský trůn legitimního následníka Alexia (IV.), což se jim také podařilo.

Alexios ale nebyl schopen zaplatit křižákům slíbené peníze a nakonec se neudržel ani u moci. Křižáci využili nastalé situace a po Alexiově smrti se rozhodli, že slíbené peníze si vymohou sami. Zaútočili podruhé na Konstantinopol a největší křesťanské město dobyli. Následovalo třídenní drancování města, které bylo již ve své době kritizováno. Dalším výsledkem pak bylo ustavení latinského císařství (1204-1261), prvním latinským císařem se stal flanderský hrabě Balduin.

Geoffroy z Villehardouinu nadiktoval své dílo někdy v letech 1212-1213. Byl champagneským maršálkem a právě ve službách champagneského hraběte se zúčastnil i křížové výpravy. Během tažení se stal jednou z předních osobností a účastnil se dokonce důležitých porad. Již dříve byl pověřován také významnými diplomatickými úkoly, např. vyjednáváním s Benátkami. Po dobytí hlavního města Byzance se stal „maršálem Romanie" a mohl tak mimo jiné velet předvoji při útoku vojska. Diktováním svého díla strávil poslední roky svého života, které strávil na území, jež pomáhal dobývat.

Robert z Clari byl naopak prostým rytířem z Pikardie a nemáme o jeho životě téměř žádné informace. Své dílo nadiktoval pravděpodobně kolem roku 1216, kdy už byl delší dobu zpět ve své vlasti, kam dorazil během roku 1205. Jako řadový příslušník vojska patřil do družiny Petra z Amiensu a tažení bral jako příležitost hmotně si polepšit. Ve svém vyprávění líčí především události, kterých byl sám očitým svědkem. O událostech, ke kterým došlo až po jeho návratu, píše velice stručně.

Obě vyprávění jsou osobitá. Geoffroy z Villehardouinu se snaží především očistit čtvrtou křížovou výpravu, jež byla již jeho současníky odsuzována. Připomíná proto hlavně slavné okamžiky tažení a některé informace, které bezpochyby měl, raději zamlčuje. Na druhé straně působí vyprávění Roberta z Clari někdy až naivně, zejména pak když popisuje, co zažil a viděl. Navíc je velice upřímný a věří tomu, co mu bylo řečeno.

Texty obou autorů jsou cennými prameny k dějinám čtvrté kruciáty. Zároveň se jedná o nejstarší prozaická historická díla psaná ve staré francouzštině.

Dvacátý svazek edice Paměť středověku je doplněn zasvěcenou předmluvou medievistky Jaroslava Svátka, který je autorem i poznámkového aparátu. Součástí publikace jsou pěkné mapy a docela rozsáhlá barevná obrazová příloha. Rovněž nechybí genealogické tabulky a výběrová bibliografie ke čtvrté křížové výpravě.

Svazek nazvaný „Dobytí Konstantinopole" s podtitulem „Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě" si jistě najde své čtenáře a můžeme předpokládat, že bude podobně úspěšný jako jedenáctý svazek s překlady textů arabských kronikářů.

Marek Zágora

Dobytí Konstantinopole. Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě, 20. svazek Edice Memoria medii aevi. Přeložila Kateřina Kunz, předmluva, poznámky a odborná revize překladu Jaroslav Svátek, Argo, Praha 2013, 271 stran, doporučená cena 298 Kč.

Internet:

http://www.argo.cz/knihy/189076/dobyti-konstantinopole/

K dalším svazkům edice:

http://stavitele-katedral.cz/praha-dejiny-sveta-v-case-milenia-rodulfa-glabera-19-svazek-edice-pamet-stredoveku-z-produkce-nakladatelstvi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-argo-vydalo-v-ceskem-prekladu-kroniku-detmara-z-merseburku

www.stavitele-katedral.cz/praha-dobyti-lisabonu-a-reconquista-portugalska-memoria-medii-aevi/

www.stavitele-katedral.cz/praha-putovani-walesem-geralda-z-barry/

www.stavitele-katedral.cz/praha-ciny-biskupu-hamburskeho-kostela-adama-bremskeho/

www.stavitele-katedral.cz/praha-kronika-galla-anonyma-memoria-medii-aevi-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-beda-ctihodny-cirkevni-dejiny-anglu-argo/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-franku-rehore-z-toursu/

www.stavitele-katedral.cz/praha-memoria-medii-aevi-argo-kronika-vlady-d-pedra-i/