známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: jan lucemburský jako účastník holdu anglického krále filipu vi. z valois
Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku: Jan Lucemburský jako účastník holdu anglického krále Filipu VI. z Valois
Z písemných pramenů, kterými jsou kronika Jeana Froissarta a Chronographia regum Francorum, víme, že se roku 1329 zúčastnil český král Jan Lucemburský jedné velice významné události. Francouzský král Filip VI. z Valois vyzval po svém úspěchu ve Flandrech roku 1328 anglického krále Eduarda III., aby mu složil hold za akvitánské vévodství.
Isabela, matka anglického krále a sestra tří posledních francouzských králů z rodu Kapetovců, ale prohlásila, že její syn nikdy nesloží hold Filipovi, který je synem pouhého hraběte. Vždyť její vlastní syn má dokonce větší nárok na francouzskou korunu než samotný Filip. Francouzský král ale poté pohrozil konfiskací akvitánského vévodství, a proto nakonec Eduard přislíbil, že co nejdříve přijede do Francie a složí francouzskému králi hold.
Oba panovníci se pak sešli v Amiensu a Eduard III. složil 6. června 1329 v chóru místní katedrály francouzskému panovníkovi požadovaný hold. Určitě to ale bylo s velkým sebezapřením. Jednalo se o velkou událost, jež pak byla následována slavností, jejíž součástí byl např. i velkolepý rytířský turnaj. Komplikované vztahy mezi oběma panovníky tím ale vyřešeny nebyly.
O osobní účasti českého krále Jana Lucemburského se zmiňují pouze dva výše zmíněné prameny, Froissart a Chronographia regum Francorum. Ostatní písemné prameny pak informují pouze o samotném aktu.
Je zajímavé sledovat, jak se samotná událost odráží v dochovaných vizuálních pramenech. Do současnosti se dochovala minimálně čtyři vyobrazení, jež zachycují událost z června 1329. Všechna je možné najít v rukopisech francouzské provenience, které se dnes nacházejí ve sbírkách Francouzské národní knihovny v Paříži. Na třech z nich jsou vyobrazeni pouze oba hlavní protagonisté se členy svého dvora.
Nejstarší dvě z nich vznikla mezi roky 1375 až 1380 a nalezneme je na foliu 357r a 357v ve Velkých francouzských kronikách Karla V. (Ms. fr. 2813). U miniatury folia 357v se jedná o nejčastěji reprodukované vyobrazení holdu francouzskému králi. Anglický král klečí před Filipem VI., který drží oběma rukama jeho dlaně.
Na pravé, významnější straně, stojí francouzský král s korunou na hlavě. Oděn je v modrý, zlatými liliemi posetý plášť, který je podšit bílou kožešinou, nejpravděpodobněji drahocenným hermelínem.
Eduard III. před ním klečí na jednom koleně. Jeho hlavu zdobí rovněž koruna, která je méně zdobná než koruna francouzského krále. I on je zahalen v dlouhý, kožešinou podšitý plášť, který je zdoben zlatými kráčejícími lvy, kteří nemají přivrácenou hlavu, jak je tomu u „anglických" leopardů.
Za oběma vladaři pak stojí členové jejich dvora, respektive jejich doprovodu, který tvoří pouze mužská společnost. Většina mužů je oděna podle módy druhé poloviny 14. století.
Této nejznámější iluminaci předchází na foliu 357r miniatura, jež se vztahuje ke stejné události. Anglický král Eduard III. se na ní ale teprve připravuje složit hold Filipu VI. Pokleká a francouzský král k němu natahuje ruce, aby chytil jeho dlaně do svých. Oděvy odpovídají známějšímu vyobrazení folia 357r.
Třetí, mladší vyobrazení vzniklo kolem roku 1400 a je rovněž součástí Velkých francouzských kronik (Ms. fr. 2606, fol. 379r). Francouzský král sedí venku na přenosném trůnu a před něj pokleká jeho anglický protějšek. Ostatní vyobrazené postavy přihlížejí tomuto holdu, který je spíše „přijetím", než samotným holdovacím aktem.
Nejzajímavější je ale beze sporu třetí, nejmladší vyobrazení. Rukopis Kroniky Jeana Froissarta (Ms. fr. 2675) vznikl kolem roku 1430 a na foliu 32r nalezneme miniaturu, na níž je k vidění hned několik korunovaných hlav. Podle oděvu i způsobu zobrazení je jednoduché rozpoznat oba hlavní aktéry holdu, francouzského krále Filipa VI. a jeho protějšek anglického krále Eduarda III.
Na pravé straně je překvapivě vyobrazen anglický, bezvousý král s korunou na hlavě. Je oblečen v dlouhý, hermelínem podšitý plášť červené barvy, jehož průramky jsou vidět modré, zlatými nitěmi vyšívané rukávy svrchního oděvu. Plášť je zdoben zlatými kráčejícími leopardy, lvy s přivrácenou hlavou.
Naproti němu stojí francouzský panovník s honosnější korunou na hlavě a žezlem zakončeným lilií v pravé ruce. I on je oděn v dlouhý plášť, ale modré barvy se zlatými liliemi. Je bohatě podšitý hermelínem, který zdobí i límec pláště. Z pod pláště je dobře vidět svrchní oděv purpurové barvy se zlatým lemováním. U obou je částečně viditelná i obuv.
Na miniatuře je ale ještě jeden muž, jehož hlavu zdobí koruna. Stojí těsně za francouzským králem, z čehož lze vysledovat, že byl pro Filipa VI. velice důležitý. Jeho koruna je stejná jako u Eduarda III. Muž je oděn ve splývavý oděv starorůžové barvy se zlatým vzorem. Tento oděv je rovněž podšit kožešinou, i když ne tak cenným, královským hermelínem.
Je pravděpodobné, že vyobrazeným vladařem těsně za francouzským králem je český král Jan Lucemburský, o němž víme, že zaujímal na králově dvoře významné postavení, jak lze vyčíst také např. z úvodní miniatury Soudního procesu s Robertem z Artois z roku 1336.
Nelze ale vyloučit ani možnost, že se Jan Lucemburský samotného holdu vůbec nezúčastnil, jeho účast není vůbec jistá. Mohl být pouze zmíněn, aby byl celému aktu dodán větší politický význam. Písemná zmínka by tak byla projevem politické propagandy. Sám český král Jan byl považován za nejvýznamnějšího spojence a dá se říci i předního diplomata francouzského krále, proto zdůraznění jeho účasti by dodalo celé události na mimořádnosti.
Marek Zágora
Další texty z cyklu Známá a neznámá vyobrazení českých panovníků ve středověku naleznete na:
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru